Středa 4.9. aneb den, kdy jsme psali rozřazovací test

Dnes jsme v deset hodin ráno psali rozřazovací test, podle kterého nám určí náš level a třídu, do které budeme příští semestr chodit. Samozřejmě jsem si přivstala, abych se před tou velkou "událostí" mohla nasnídat a neměla nervy, že mi bude špatně, a v 10 hodin už jsme seděly v Brics Hall. Nejdřív jsme si všichni museli klasicky vyposlechnout úvodní řeč, podívat se na video i HUFSu, což je největší trapárna ze všech, a pak už nás rozdělili na dvě skupiny a my jakožto výměnní studenti odešli do jiné místnosti, kde byl zahájen test. Písemka měla několik stran od primitivních otázek až po ty, které jsem pomalu ani neuměla přečíst, takže jsme vyplnili prostě to, co jsme věděli nebo aspoň tušili, že víme, a pak začalo interview, kdy si nás rozebrali učitelé a asi pět minut si s námi povídali. Myslela jsem, že to bude taková klasicka jako vždy, představit se, říct, co studuju a proč to studuju, jaké jsou mé koníčky apod., ale paní učitelka si očividně chtěla ověřit moji znalost nepřímé řeči, takže se mě pořád ptala: Co si v Čechách říkají o Koreji, co ti řekla mamka, když jsi odjížděla, co ti řekl táta, když jsi odjížděla, co ti řekla sestra, když jsi odjížděla, co ti říkala maminka, když jsi byla malá? No hrůza, nemohla jsem na nic přijít ani v češtině, natož abych to překládala, takže jsem říkaal první věci, co mě napadly. Například, že Zuzka mi před odjezdem řekla, ať jí přivezu z Koreje hodně kosmetiky. Což je vlastně pravda. :))
  Pak jsme zašly na oběd, dnes jsme zkusily místní špagety, což byly vlastně jen těstoviny plavající v kečupové omáčce, takže se taky zapsaly do našeho seznamu jídel z menzy, která už si nezopakujeme. Byla jsem z toho testu a ranního vstávání nějak unavená, takže jsem na pokoji na chvíli usnula a když jsem se vznudila, zjistila jsem, že holky plánují výlet na horu. Tak jsem se rychle sbalila a ve tři hodiny jsme odešly na metro a pak směrem k hoře Inwangsan, která je jen kousek od Gwanghwamunu a měří 338 metrů. Cesta nahoru byla hrozně příkrá a zamotaná, trochu jsme se ztratily, protože tam byla spousta odboček, pak jsme šly takovou zvláštní nevyšlapanou, zarostlou cestou, až jsme se dostaly kousek od vršku, kam se ale z naší strany nedalo vylézt, tak jsme zase musely dolů. No, bylo to docela složité a dost nás to utahalo. V metru jsem si koupila toky (rýžové koláčky), tak jsem si je dala nahoře jako cílovou prémii. Cesta zpátky už byla samozřejmě pohodlnější, ale metro pak bylo hrozně narvané a už jsme se těšily jen jak si dáme konečně večeři a dojdeme na kolej.
 Večer jsem si dala svou novou masku z černého uhlí, která je vážně úplně černá. Tak jsem tu chodila jako zombie, paráda. Jinak ještě k té zkoušce, učitelka, která mě zkoušela, říkala, že pokud budu mít i odpovídající test, půjdu asi na třetího levelu (stejně jako na Kyunghee), ale oficiální výsledky budou až v pátek. Celkově mě to tu ale přijde těžší než Kyunghee, a to jak test a interview, tak učebnice, na které jsem se dívala.

                                              Ještě před výstupem na horu návštěva místního vězení

                                                      A už se koukáme, kam že to půjdeme :)

                                                         Ilča už se těší na výstup :)

                                                         A Markétka samozřejmě taky! :)

                                                  

                                                 

                                                                 Vstupní brána

                                                           선바위 (Zenový kámen nebo skála)

                                                  Konečně první výhled na Seoul

                                                     V dálce je vidět i Namsan

                                                       A pohled na věznici

                                                  Markétka jako fotografka :)

                                                      Pěkně to klouzalo :)

                                              A cesta zpátky už pěkně po schodech (trochu nuda)

                                                            Obchod s pejsky

                                                         Moje nová maska z černého uhlí :)