Pondělí 14.10. aneb povídání o ničem

Dnešní den byl jako každý jiný, tedy jako každé jiné pondělí. První hodinu mě čekal tradiční pondělní kvíz, potom jsme celý den probírali kauzativa a na hodině čtení překládali nějaký hlubokomyslný článek, který napsal Korejec na své cestě po Indii a měl silný filozofický podtext. Sice mi ještě pořád nebylo nejlépe, takže jsem někdy po druhé vyučovací hodině měla chuť se na všechno vykašlat, vrátit se na kolej a tam prospat zbytek dne, ale protože se stále více blíží zkoušky, nakonec jsem si to rozmyslela, vzala si prášek a vydržela až do konce. K obědu jsem si pak za odměnu dala hrozně pálivé tokpoky, které mi vypálily úplně všechny bacily v těle, a pak už mě čekaly všechny možné úkoly. Takže opravdu nic moc zvláštního, co bych mohla napsat, a proto dnešní příspěvek bude o spoustě blbostí, které mě tak poslední dobou napadly. To znamená, že pokud toužíte po informacích a plnohodnotných zprávách, radši dnešní den přeskočte. :)

Opět sedím vedle Vietnamce, který poslední dva týdny strávil po boku Polky Dory (očividně je šťastná, že se ho zbavila). Naštěstí na druhé straně sedí kjopcho (korejský Brazilec) Eun Sok, který je sice hrozný lenoch a při hodině jen spí (má to povolené, protože si při fotbalu poranil rameno a musel na operaci, a teď s tím hrozně dlouho nesmí hnout), ale je s ním aspoň sranda. Moje čínská kamarádka Anna je pořád moc milá, ale poslední dobou si hraje na pořádnou drsňačku a pořád prohlašuje, jak jí to ve škole nebaví a že je unavená a usíná a už chce jít na oběd a chce se jít vyspat a nechce dělat úkoly a zapomněla, že píšeme test a tak podobně. Ve skutečnosti je ale asi ta největší šprtka v naší třídě, vždycky má všechno připravené už dopředu a ty hodiny si očividně hrozně užívá, tak se tomu musím jen smát. Všechny Asiatky milují Francouzku Fionu, zvlášť proto, že je čokoládová, má super afro a roztomilý výraz. Takže na ní při hodině asi dvacetkrát volají "Fiona, 안녕" (ahoj), a když jim ona odpoví s výrazem "co potřebujete?", tak udělají jen takové to "jen tak" a zase se věnují svému, než si opět nevzpomenou, že už ji dlouho nepozdravili. Je to únavné.

  Dneska se mi stala vtipná příhoda, kdy jsem měla strašnou strašnou chuť na hamburger, tak jsem si ho běžela koupit dolů do kolejního obchodu. Byla to taková rebelská akce, protože mám tyhle věci zakázané, tedy jako normálně, ale teď ještě víc, protože se mě Taaj rozhodl hlídat a držet tu dietu se mnou. Jenže o víkendu jsme to oba tak nějak porušili, tak jsem neměla až tak hrozný pocit, že bych si znovu dala něco špatného, v pohodě jsem si koupila hambáč a strčila ho do mikrovlnky u obchůdku, když v tu chvíli vidím, jak přichází Taaj koupit si svačinu. Musím dodat, že měl tou dobou být ve škole a úplně náhodou si zrovna odskočil o přestávce pro něco k jídlu, jinak bychom se tam nikdy nemohli potkat. Tak se jen podíval do mikrovlnky, vzal mi hamburger, řekl "dík za sváču" a odešel s ním. :D

  Koukala jsem na nějakou statistiku na blogu a zjistila jsem, že se mi tam zobrazuje i počet zobrazení blogu v různých zemích, což mě velmi pobavilo. Asi to je nějaký error nebo se sem někdo úplně omylem proklikal přes jiné odkazy, každopádně Čína, USA, Ukrajina, Rusko... to mě opravdu pobavilo. 

Tak to by bylo pro dnešek vše, říkala jsem vám, že to dneska bude o ničem. :) Tak zase zítra!

Česká republika	1562
Jižní Korea	527
Spojené státy	276
Francie	94
Německo	52
Slovensko	38
Ukrajina	33
Rusko	18
Čína	4
Bělorusko	3