Pátek 18.10. aneb mám po 중간 시험

Tak a je to tady, ještě včera bych nevěřila, že tahle chvíle jednou přijde, ale neskutečné se stalo realitou- mám za sebou 중간시험, tedy mid-term exam, nebo taky zkoušky v půlce semestru, jak je libo.

YEEEEEEEEEEEEEEES!

Musím říct, že to letí jako blázen, mám pocit, že jsme ještě ani nezačali, a už máme skládat zkoušky. Ale jak to tak bývá, zároveň už mi přijde, že jsem tu snad rok a až se jednou vrátím do Čech, asi se budu divit, že se na ulici nemusím prodírat mezi davem Korejců a k obědu mi nenaservírují kimči.
  Přípravy na zkoušky začaly už někdy ve středu, kdy jsme začali řešit pořadí, v jakém půjdeme na interview, dělali jsme opakování gramatiky, slovíček a článků z čítanky. S blížícími se zkouškami se taky začal zvyšovat počet studentů v loungích (takové společenské, nebo spíše studijní místnosti na každém patře koleje) a postupně se prodlužovala doba jejich "pobytu". Je to vlastně docela fajn, člověk si tam přinese všechny sešity a učebnice, jídlo, pití, a pak tam vydrží zavřený celý večer nebo noc, aniž by ho rozptyloval počítač nebo spolzbydlící, zároveň si ale kdykoliv může odběhnout zpátky do pokoje a nemusí se nějak moc starat o to, jak vypadá nebo co má na sobě (většina holek je tam stejně v pyžamu). HUFS a zvlášť jeho 어학당 (oddělení, kde se zahraniční studenti učí korejštinu) se mi zdá pořád menší a menší, protože pořád potkávám ty stejné lidi, všichni se navzájem znají, ať už jsou to Francouzi, holky z Kazachstánu nebo Japonky. Jakmile vylezu z koleje, potkám někoho známého.

Příprava na zkoušky

A něco trochu motivačního :)))

 
Ve čtvrtek tedy probíhalo interview, kdy si s každým učitelka jednotlivě popovídala, položila mu asi deset otázek a my museli odpovídat s použitím probírané gramatiky. Nebylo to tak hrozné, ale někdy říkala učitelka fakt blbosti, tak jsem nějak nemohla přijít na to, co jí na to odpovědět.

Takový byl asi můj výraz před tím, než jsem šla na řadu :)

Každopádně všichni se tvářili, že s tím neměli vůbec problém, tak nevím. Ve čtvrtek jsem opět věnovala studiu, i když původní plán byl takový, že se všechno naučím už ve středu a ve čtvrtek se normálně vyspím, abych u testu neusínala. Bohužel to ale zrovna moc nevyšlo. Nebo spíš popravdě řečeno jsem zbytečný nervák a pokud bych se před zkouškou neučila do noci, neměla bych pocit, že jsem udělala maximum, no. Každopádně jsem se tedy i ve čtvrtek odpoledne učila chvíli s Taajem v klubovně plaveckého týmu (moc se mu to interview nepovedlo, tak měl celkem blbou náladu) a večer opět ve studijní místnosti.
  Dnes tedy probíhala poslední část našich zkoušek, jejichž výsledek se dozvíme v pondělí. Abych to shrnula, zkoušky mají tři části- mluvení, psaní, čtení a poslech. Známka z "mluvení" je složena z proslovu, interview a úkolů a aktivity v hodině, "psaní" je test gramatiky (na závěrečné zkoušce bude i slohovka), "čtení" je test z probraných článků v čítance a pár dalších textů a "poslech" je asi jasný. Jak je asi vidět, není to zrovna procházka růžovou zahradou. Nikdo z mých spolužáků proto dnes nevypadal, že by si připadal zrovna moc jistě a žádná živá diskuze taky neprobíhala. Všichni spíš seděli na svých místech a čekali, až to utrpení skončí. Nejdřív byl test gramatiky a slovíček, což mi přišlo docela v pohodě. Pak přišel na řadu poslech, který byl strašný, příšerný a nejhorší, protože i když jsem celkem rozuměla nahrávce, jakmile jsem se podívala na otázku a odpovědi, vůbec jsem nechápala, co s tím. Stejný problém jsem měla vždycky i u poslechů z angličtiny, většinou mi nepřijde správná žádná odpověď. Navíc nám nedali žádný čas na to si předem přečíst otázky, ale rovnou se pustil poslech, který se ještě jednou zopakoval, a při tom jsme museli najít čas si přečíst zádání a jednotlivé možnosti. Někdy se taky k jednomu poslechu vztahovalo víc otázek, což nebylo hned na začátku jasné, takže jsme pak vymýšleli kraviny, co tam doplnit. Plus to byl opravdu dlouhý test, celou hodinu jsme poslouchali různé rozhovory a doplňovali odpovědi do asi čtyř listů testu a na konci už jsem skoro nevnímala. Po skončení jsem zjistila, že ostatní na tom byli podobně, tak jsem celkem zvědavá, jak to dopadne. A poslední čtení bylo celkem v pohodě, i když taky u některých věcí jsem si nebyla jistá. Vtipný okamžik nastal, když dnes přišla ráno učitelka do třídy a těsně před začátkem zkoušky nám oznámila, že jak nám původně řekli, že poslední text z čítanky se v testu neobjeví, tak to byl omyl a taky tam bude, tak ať si to o přestávce ještě přečtem. To jsem teda myslela, že snad špatně slyším, protože to nejsou zrovna lehké texty, většinou je tam dost neznámých slovíček i gramatiky a postupně je rozebíráme třeba týden, a teď nám řekne, ať to jen tak zkouknem před písemkou. Nakonec se rozhodla být na nás "hodná" a řekla nám, že nám prodlouží o pět minut přestávku, abych si to stihli aspoň přečíst. No fakt vtipné.

Takže teď už mi nezbývá nic jiného, než čekat na pondělí, jak to dopadne. Mám radost, že to mám za sebou, takže se rozhodně nehodlám celý víkend rozčilovat tím, jaké chyby jsem udělala a podobně. Navíc je to zatím jen první zkouška, která se pak zprůměrujě s tou závěrečnou a z každé části musíme mít více než 70%. Takže pokud teď něco hodně podělám, mám ještě šanci, že když se hodně naučím na závěrečný test, přece jen mě do další levelu pustí.

Ještě něco k dalším novinkám. Je tu strašná zima, fakt mrznu (přiznávám, že je to z velké části tím, že jsem prostě zmrzlík, ale opravdu se i objektivně ochladilo a je tak kolem 10 stupňů). Ve třídě je mi zima, na koleji je mi zima a ležím pořád v posteli pod dekou, je to peklo. Navíc jsem nikde nenašla žádné topení, tak jen čekám, jestli to tu budeme celou zimu vyhřívat naším dechem nebo nevím.

Takhle hezky to vypadá na HUFSu na podzim :)

Víte, jak se na podzim vždycky zabarví listí a všechno je hned hezčí? Celkem pěkná, ale normální věc, že? To jen Korejci z toho dokázali udělat událost roku, kdy se všichni baví o tom, kdy už začne zabarvování listí (na jihu Koreje už to prý začalo tenhle týden, ale do Seoulu se to dostane až po víkendu), tedy kdy se objeví 단풍 (zbarvené listí). Trochu mi to připomíná letní posedlost obdobím dešťů a čím dál tím víc nabývám dojem, že Korejci jsou posedlí počasím. Tedy tím svým počasím, které je úplně jiné, lepší a zajímavější než počasí ostatních zemí. Nikde jinde totiž neprší, není občas vedro a na podzim nežloutnou listy. A určitě by vás překvapila věta, která se obejvuje v každé korejské učebnici a čítance..." U nás v Koreji máme čtyři roční období- jaro, léto, podzim a zimu. A kolik ročních období máte u vás?" :DD

Psala jsem na jednu stáž od LG, která nabízela roční zaškolení, ale bohužel jen pro lidi, kteří mají diplom z korejské univerzity, takže smůla. Škoda.

Od zítřka už opravdu začnu psát bakalářku! :)

Dneska večer vyrážíme na nějakou akci od české ambasády, tak jsem zvědavá, jak to bude probíhat. Nejspíš to bude hrozná nuda, ale aspoň se trochu seznámíme s Čechy v Seoulu, že. V sobotu pak asi půjdeme s Taajem koupit mu mobil a pak už budu jen odpočívat. :)) (No, to těžko, ale aspoň myslet si to teď můžu :))

Protože mám zase opravdu ošklivou pleť, zavítala jsem do všech možných obchodů s kosmetikou v okolí školy, a že jich je opravdu hodně. :) Mají tolik věcí, různé značky, různé řady, vůně, že si člověk prostě nemůže vybrat. Každopádně jsem si koupila peeling z třtinového cukru a pak takový balzám na obličej a dostala jsem k tomu milion dalších vzorečků, takže tady mám skvělou výstavku. ještě aby to fungovalo :)

Anti-trouble lotion od Innisfree, Black sugar scrub od The Face shop, vzorečky řady se zeleným čajem od Innisfree :)

Mám zase hroznou chuť nakupovat oblečení, zvlášť když přišla zima, takže pokud dobře dopadnou zkoušky, zase si koupím nějaký svetr (hoodně teplý).

Ve školní jídelně mají už od včerejška hnusné kimči. Je mi z toho do pláče. :D

Na HUFSu se prodávají univerzitní bundy a jsou celkem pěkné.

Sinologové natočili takové jedno video, o kterém se radši nebudu moc vyjadřovat. Můžete si udělat obrázek sami.

Debilní kecy nesinologů