Ztracena v Seoulu: Pátek 19.9.2014 aneb na AKS dorazily peníze

S AKS (Academy of Korean studies) k vnitřní spokojenosti.... To si takhle sedím odpoledne na lavičce u koleje, svítí na mě sluníčko, tak se krásně vyhřívám... v jedné ruce mám báječný nanuk a v druhé kafíčko, ze kterého usrkávám... kolem mě chodí lidi a každý mě zdraví... ve vzduchu voní posekaná tráva... a já najednou zapomínám na to, že je to tu hrozný zapadákov a kolem není žádná normální restaurace, hospoda nebo obchod, na to, že můj výzkum stojí za houby a tu školitelku mi byl čert dlužen... už je mi jedno, že kurz korejštiny mi zabírá dvakrát víc času, než bylo původně v plánu, i to, že nám už zase nefunguje na koleji internet. Ani už mě netrápí, že nemám v kapse ani korunu, a tak jsem si místo oběda dala jablko... je tu prostě klid a pohoda.
Tak přesně takhle vypadalo moje páteční odpoledne, kdy jsem se rozhodla se po hodině korejštiny odměnit a využít krásné počasí, které se večer už vždycky pořádně ochladí. Podzim je tady :) A pak se za mnou stavil Sebastian (Němec, se kterým jsem strávila svůj první den na AKS a už jsem ho strašně dlouho neviděla), který byl na cestě do prádelny, a půl hodiny jsme si povídali. A jen na cestě do kuchyně a na pokoj jsem stihla potkat snad deset lidí, se kterými jsem se tu seznámila, a všichni byli v dobré náladě, už z dálky mě zdravili a volali na mě "annyonghaseo", Uzbekistánec Kamul zase "krasivaja bondynka" a tak..:D Kamul je hrozně vtipnej - to je ten kluk, který nás vedl na imigrační a teď je se mnou ve třídě na korejštinu. Sice jsem dneska zjistila, že je mu 25, ale vypadá tak na 18 a je to takový malý zlatíčko. Dneska měl něco prezentovat před třídou a protože mu to nešlo, tak se začal hrozně červenat a nakonec si sednul zpátky do lavice a řekl, že to zkusí za pět minut znova. Učitelka už na to zapomněla, ale on po pěti minutách vážně vstal a spustil znova :D No a protože mu nějak nedošlo, že můžu rozumět něco rusky, jednou koukal na moji na facebooku, když jsme se všichni přidávali do přátel, a prohodil ke mně, že jsem "krasivaja blondynka" a hrozně se chudák divil, když jsem mu odpověděla, že děkuju :D
Jinak se nám trochu komplikuje kurz korejštiny - příští týden máme v úterý test, ve čtvrtek máme náhradní hodinu a v pátek prezentaci na naše národní jídlo. Super, ale kdy máme dělat ten výzkum, kvůli kterému jsme přijeli??
Ale dobrá zpráva - dnes odpoledne nám přišli peníze za září. Nikdo už od rána nemluví o ničem jiném. Vždycky, když někoho potkám, místo pozdravu se hned ptá, jestli už mi přišlo stipendium. Takže už to zase můžu roztáčet, haha. Přemýšlela jsem, že se stavím ve velkém obchodu asi hodinu busem odsud, kde jsem viděla jediné musli v celém Seoulu, a nakoupím tam rovnou čtyři balíky, abych tam každou chvíli nemusela znovu.
Jinak moje plány na víkend jsou takové, že zítra bych chtěla jít na jednu horu (ale uvidíme, protože o víkendu je tam hrozný nával a mě se moc nechce se motat mezi Korejci) a v neděli večer na ten koncert, o kterém jsem už psala.