Konec týdne, juchůůůů! Zítra je v Koreji svátek - den, kdy byla založena Korea, a proto nám odpadá výuka. Mám v plánu jít do hor, ale uvidíme podle počasí. A večer nejspíše k té paní kuchařce na večeři, ale to také není jisté. Příští týden je v pondělí a úterý výlet celého oddělení antropologie, ale já nejdu (nakonec nejde skoro nikdo ze zápaďáků, protože je to ztráta času a ještě navíc člověk musí vymýšlet, o čem se s učiteli bavit, a večer povinně chlastat, což není taková sranda, jako když se pije dobrovolně, že jo :D). Každé oddělení má jiný výlet v jinou dobu, někdo jede jen na jeden den do Seoulu do muzea, někdo má super třídenní výlet za památkami na jihu Koreje. Hodiny korejštiny nebudou zrušené, ale bylo nám oznámeno, že v pondělí půjdeme místo hodiny na univerzitu Yonsei, kde se koná soutěž v psaní esejí nebo básní. To by až tak nevadilo, kdybychom se nemuseli všichni zúčastnit, haha. Takže jsme museli vyplnit přihlášku, kde jsme si vybrali, zda budeme soutěžit v žánru poezie nebo próza (haha, i když na druhu stranu poezie by mohla být jednodušší - napsala bych něco hodně moderního a netradičního jako "Podzim. Zima. Déšť. Je mi smutno." :DD) a v pondělí strávíme celý den v Yonsei. Aaaach jo :DD
Jinak začíná podzim, je zima, prší a mně se nic nechce dělat. Teda ne že jindy se mi chce, ale teď je to ještě větší extrém. A pořád bych spala. Ale dneska jsem si nařídila budík a vstala jsem v 6:30, abych si šla před školou zaběhat. Sice začalo po chvilce pršet a já byla úplně vyfluslá, protože jsem si dala včera 10 km a ještě mě bolí nožičky, ale i tak to bylo fajn. Jo a taky jsem se ode dneška rozhodla přestat jíst na měsíc všechno sladké, schválně co to se mnou udělá :) tak jsem zvědavá, jak dlouho to vydržím.
Spolubydla dneska výjimečně spala až do 12, tak jsem stejně neměla co dělat a nechtěla jsem jí zbytečně budit pobíháním po pokoji. Chudák, má to dost těžké. Její vedoucí práce je úplně stejně mimo jako můj, ale bohužel se jí do výzkumu hrozně vměšuje a snaží se jí všechno měnit. To ta moje profesorka se o mě aspoň nezajímá :D Takže Mahasen pořád studuje, věčně sedí v knihovně, aby chytila wifi kvůli slovníku a když ráno odchází, většinou má s sebou kabelku, notebook a batoh s knížkami (dneska šla dokonce s malým kufrem, haha). Takhle zmizí na celý den a pak se zase vrátí večer,omrkne internet u nás na pokoji, zjistí, že pořád nejde, a tak jde znovu do studijní místnosti, aby mohla skypovat. Včera jí její učitel řekl, aby s ním a dalšími studenty jela do Kwangdžu (tak 3-4 hodiny cesty) a ona nemohla odmítnout, takže celý den od 9 ráno do 9 večer strávila tímhle výletem a na konferenci o tom, jak mají vypadat webové stránky AKS nebo co, takže z toho města neviděla vůbec nic, jen zabila celý den a když se vrátila, jen vzala notebook a do pěti do rána skypovala na hlavní budově.
Dneska budeme mít opět další filmový večer, tentokrát s rumunským filmem (stahuju Pelíšky, ale hlásí mi to, že to bude trvat ještě 5 dní :D). Tak se na to těším. Škoda, že Yilin zase nemůže, protože jí přijela kamarádka z Finska. Ale zvala mě, ať s nimi jdu v sobotu do nějakého baru, tak uvidíme.
A vtipná příhoda z dneška - psala jsem do facebookové skupiny studentů na AKS, jestli někdo netuší o nějakém trhu s ovocem a zeleninou tady kolem školy, že v obchodě je to předražený a nechce se mi jezdit do Seoulu pokaždé, když mám chuť na jablko. Lidi začali odepisovat, kam můžu jít a podobně, a za pět minut najednou klepání a za dveřmi Priti se dvěma jablky v ruce, že prý slyšela, že mám chuť na jablko :DD Tak jsem z toho byla celá překvapená a dojatá :D A stejně tak dostávám od Mahasen pořád nějaké dobroty a když řeknu, že nechci, tak mě přemlouvá, dokud to nesním, zatímco ona sama si ode mě nikdy nic nevezme. Tak nevím, co s tím :)
Žádné komentáře:
Okomentovat