Mám za sebou všechny zkoušky, jupí! To znamená, že jsem odevzdala všechny eseje z korejštiny, napsala test, udělala prezentaci (o problematice hledání práce dvacetiletými vysokoškoláky, haha) na hodině korejštině, odchodila všechny individuální hodiny s mojí školitelkou na antropologii, tak nějak dodělala výzkum, napsala final report a odprezentovala před všemi ostatními výzkumníky, školitelkou a lidmi z kanceláře, kteří mají na starost náš program, a včera jsem konečně dopsala ještě poslední report na individuální hodiny antropologie. Yes! Takže teď už po mě, prosím, nic nechtějte, haha.
Před 14 dny tu byla Šárka a pořád jsme někde poletovaly po Soulu, prošly jsme všechny památky, udělaly shopping, spaly v super sauně, a našly nejlepší guesthouse v celém Seoulu. Prostě všechno vyšlo na jedničku :)
Včera jsme měli večeři se všemi lidmi z antropologie - shabu shabu, což je v podstatě velký vařící kotel vývaru, do kterého postupně házíte všechno, o máte na stole - kilo zeleniny, maso, rýžové koláčky, knedlíčky, nudle a tak podobně. A pak to postupně jíte buď tak, že po chviličce vyndáte maso, namočíte ho do omáčky a jen tak dáte do pusy, nebo ho zabalíte ještě do listu a jíte ve stylu samgyeopsal, ale nejepší je si z toho prostě udělat takovou polévku a nabrat si vývar s tím vším do mističek. Když už máte všechno snězené, do té vody, co zbyla, se hodí rýže, a udělá se rýžová kaše, mňam. Pak jsme se přesunuli ještě na pivo, což ej taková povinnost tady v Koreji - správně by se mělo jít na večeři, pak na pivo a nakonec zpívat do noraebangu (karaoke), ale nás naštěstí ušetřili :D Tak jsme si dali pivo, moje učitelka byla moc milá, seděla naproti mě a pořád se snažila o nějaký rozhovor :D Akorát já byla úplně za pitomečka, protože mi stačí už jen mluvit s učiteli a nevím, co říct, a navíc, když to mám ještě přeložit do korejštiny a přemýšlet nad všemi možnými zdvořilostními nezbytnostmi, které do té věty musím napasovat, abych k ním nemluvila, jako kdybychom byly kamarádky :D
Dneska jsem měla jít se spolubydlící, Sedou a Zilolou do nějaké turecké restaurace na oběd, ae protože je mi blbě, tak jsem zůstala doma. Doufám, že mě tam ještě někdy vezmou :) A včera jsme měly se spolubydlou dlouhý rozhovor o situaci v Egyptě a taky o tom, co si myslí o teroristech a teď co se stalo v Sydney a tak, na což jsem se jí chtěla zeptat už dlouho, ale pořád mi to přišlo takové neslušné.
No a co budu dělat na Vánoce? Pořád jsem se nemohla rozhodnout, jestli jet do našeho guesthousu v Seoulu, nebo slavit s Garym, Flemingem a Číňankami, kteří půjdou na oběd do nějaké čínské restaurace, nebo s pár spolužáky sledovat všechny díly Sám doma. Haha. A nakonec to vypadá, že budu ležet v posteli a spát. Ale to taky není marné, že?:)
Tak šťastné a veselé Vánoce a napište mi, co děláte na Štědrý večer vy!
A ještě pár fotek, ať víte, že žiju :-P (skoro všechny jsou ve skutečnosti od Šárky)
 |
| Ve War Memorial - jsme drsňačky! |
 |
| Šárce vážně chutnalo - hlavně kimbab!:) |
 |
| Společná večeře u Joea v hostelu |
 |
| Zmrzlé, ale šťastné jak blechy!:) |
 |
| Jelení lůj je nezbytností pro každého bez ohledu na pohlaví a kulturu (Šárka, Kolumbijec Nick a Korejec Joe) :D |
 |
| Společné foto po mé prezentaci s paní profesorkou - na obrazovce měla být moje prezentace, ale bohužel už skončila, takže se na nás promítá akorát korejská obdoba googlu :DD |
Žádné komentáře:
Okomentovat